O knize: rok / Oh-li? Ale já hořím... ale úplně jinou touhou. „Cizinec konečně vyšel ze dveří a já instinktivně ustoupil přede mě. V celé své kráse... Vysoký, široká ramena a nepřívětivě přimhouřené oči, barva bouřlivého nebe, vypadal jako by skrze mě Přišel blíž a teď nejen stál, ale tyčil se nade mnou, což mi nepřidalo sebevědomí vůbec - Zdá se, "Mám to..." zašeptal jsem tiše, ale Valentin to slyšel. Cynický úsměv mu zkřivil rty, když se přiblížil a prsty mi zvedl bradu "Máš naprostou pravdu, Sherry." Máš to…